Poslední cesta do Heteren

Středa byla opravdu nádherným dnem. Nebyl to pro mě ale den moc veselý. Sluníčko od rána svítilo a čekala mě poslední cesta do Heteren, kde jsem se měl rozloučit. Jelo se krásně a celou cestu mě chytal panickej pocit hrůzy, že si musím všechno nafotit, jinak si to nebudu pamatovat a pořád jsem zastavoval a fotil. Na lodi začalo pršet a objevila se nádherná dvojitá duha. Louky kolem řeky byly zaplavené až po protipovodňovou hráz. Prej je to ale normální situace.
V Heteren Annelein právě sklízela svůj pokus s dalšíma pěti lidma, kteří jí pomáhali, tak jsem se přidal k týmu a šlo to moc dobře. Potom jsem se musel rozloučit s Wimem a potom i s Annelein. Moc mě potěšilo, když mi Wim řekl, že mám zase přijet na nějakej pokus, že můžu :) A říkala to i Annelein. V kantýně měli stromeček se světýlkama na stolech svíčky.. Bylo tam vždycky moc hezky :) Taky byla skvělá práce s tekutým dusíkem. Sice takový o strach, ale děsně zajímavý.

Ještě ve Wageningen..

Přívoz
Krásný výhled z lodi
Tahle je taky krásná!

Pod hrází docela dost vody daleko od řeky

Drowned world

Anneleinin pokus

Neudělal jsem žádnou normální fotku Annelein, tak aspoň tahle vysmátá při dostávání půdy z kořenů :)

Takhle blbě jsem vypadal na nástěnce se zaměstnanci :) a ještě to zvýraznili tou žlutou samolepkou :D

Studentská pracovna - moje místo je u toho monitoru s Lisou Gerrard.

We don´t say goodbye..