Nijmegen

Nijmegen (čti najméchen) je univerzitní město, kam jezdí studovat i studenti z ČB a taky je to jedno z nejstarších měst Nizozemí. Je u veliké řeky Waal a bylo významným a bohatým římským městem.

Náměstí v Nijmegen.


Latinská škola.
Krásná věž St. Stevenskerk
Jedna z nejstarších kamenných staveb Holandska - apsida kaple na bývalém hradě Valkhof. Zbylo jen tohle, další kaple a kusy opevnění. Hrad stál na kopci nad řekou - opravdu na kopci. Když jsem se kohokoli zeptal, jaký je Nijmegen, všichni mi prvně řekli, že je na kopci.. no a měli pravdu a člověk si toho opravdu všimne, když tu nějakou dobu je :)

Kaple - byla v ní zrovna pravoslavná mše, tak jsme se dovnitř nekoukli.
Když nám dopoledne svítilo, byl výhled z Valkhofu na řeku moc hezkej.


Moderní muzeum s výstavou spousty archeologických nálezů z doby Římské říše, kdy Nijmegen byl významnou a velkou osadou. Bylo tam toho opravdu hodně a ještě výstava Nijmegen v 70. letech (viz níže).

Pozůstatky opevnění Valkhofu.
Moderní nákupní čtvrť.
Takovejhle stromeček bych nechtěl ani na hrob a jestli mi ho tam dáte, budu vás chodit strašit!

Tenhle pán z výstavy Nijmegen mi někoho strašně připomínal. Kdepak se nám Eros toulal v 70. létech?

Rietveld-Schröder huis - konečně zevnitř

Architekt Gerrit Rietveld postavil dům pro paní Schröderovou v roce 1924. Ona byla malá a bohatá. Proto dům udělal malý, podle jeho ideálů, udělal jí horizontální topení (nejdražší věc v domě), v každém pokoji umyvadlo a v dolních i dveře ven, spojil dům s okolní krajinou (která se bohužel změnila), naplánoval hodně světla, neskrýval účel věcí apod. Byli milenci, pak spolu i žili. Paní Schröderová žila do 94 let a do té doby žila v tom domě a sama ho používala. Jak? Všechno je dost zvláštní.. Horní patro není předělené příčkami, ale jde rozdělit na tři místnosti pomocí šoupacích zdí - ty prý aktivně využívala až do své smrti. Je to docela práce, ale taky hra. Paní Schröderová měla sedací vanu, domácí kino, skryté rádio a spoustu dalších vychytávek ušitých přímo na míru jí a domu s jeho unikátností.

Do domu pouští skupiny po deseti lidech jenom párkrát týdně. Chodí hlavně Japonci. Oni vždycky chodí na nějaký vychytávky. Průvodkyně oddemonstrovala úplně všechno. Jenom nám neukázala mizející roh, na který jsem se nejvíce těšil. Okna notevřela proto, že strašně pršelo :( Tak jsme roh zmizet neviděli :(
Fotit nevím, jestli se tam smělo.. ale dovolil jsem si - potají a bez blesku, proto ty fotky moc dobrý nejsou.

O exteriérech jsem moc neslyšel, protože když prší, a chcalo strašně, tak se jde rovnou dovnitř. Tak jsme vyfasovali návleky a šli..

Fotky jsou jen z horního patra, tam bylo světlo.

Pokoj syna s Rietveldovým křeslem - je vidět i horizontální topení.

Pokoj dcer.
Stůl v kuchyni s jinou Rietveldovou židlí a světlem, topením..
A tady je mizející roh. Obě okna z rohu (spodní malé a velké) se otevřou směrem ven a roh zmizí. Zůstane jen ten z horních oken. Efekt to může bejt fakt dobrej (v průvodci to dobře vypadá..), bohužel jsem neviděl.

A ještě jedna fotka z Kateřinina konventu - muzea křesťanského umění. To mě zase tak nebralo, měl jsem radši jít do univerzitního..

Když pršelo, jen se lilo..

Minulé dva víkendy jsem byl v Utrechtu. Počasí se moc nedařilo, hlavně napodruhé, ale stejně je to tam skvělý :) Konečně jsem se koukl na utrechtskou věž se skvělým výhledem, vlakového muzea a hlavně do vysněné Rietveld-Schröder vily! :)
Jinak jsem se chtěl i trochu pokoukat po obchodech, ale to moc možný nebylo.. Protože všude je o víkendu strašně předvánočně narváno - všude!!! A proti člověku se v ulicích tlačí hromady lidí, každej asi se třema značkovejma taškama v každý ruce :roll: A ještě jsem neviděl moc lidí bez tašky Douglas, parfémy tu asi fakt jedou.

Jde se až úplně nahoru!


Věž je nahoře opravdu dutá, proto vypadá tak tajemně (aspoň pro mě). Je to kvůli stabilitě, párkrát jim v Utrechtu už nějaký sakrální stavby spadly. Taky jsem se dozvěděl, že mají zákon, který zakazuje postavit v Utrechtu budovu vyšší, než je věž a je pravda, že tam vyšší není a není to špatný, věž je všude vidět a je to dobrý orientační bod.


A takovej je výhled!
V drážním muzeu to bylo moc hezký! :)

V noci jsem objevil za kostelem sochu Francoise Villona. Dávám ji sem i na památku Jarmily Loukotkové, která nedávno zemřela :( Češka která nejlépe pochopila a přeložila jeho dílo a i o něm krásně psala...


Pro Katku: Fotky ze školy - budova Forum zevnitř

Balkony, plošiny, schody, okna, beton, dřevo..

A výhled z nejvyššího patra.